„Dobrý den“. Ještě skoro ani nejsem uvnitř obchodu a už mě zdraví zhruba osmiletá vietnamská holčička, sedící u kasy. Její táta běhá někde po obchodě.

„Ahoj, nemáte prosím Vás to….hmmm…. na boty…..nazouvák…..jak se to správně řekne……“. Holčička se usměje a plynulou češtinou mi povídá „Myslíte normální lžíci na boty?“

„Ahoj mami, jdeme na kafe“.  „Pojďte, taťka jede za hodinu na tenis.“  Je mu 64 let a chodí hrát třikrát týdně (kromě všech dalších aktivit), prostě borec.

Přátelé,

V České republice proběhly volby ……. A finanční trhy na to vůbec nereagovaly.

Přátelé,

ve Wikipedii se o podmiňovacím způsobu píše toto: „způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno určitými okolnostmi“.

Je výstavba sídla o cihlách nebo výborné komunikaci? ….. Ne, to není správně položená otázka.