V době, kdy naše garáž nedokončeného domu fungovala jako sklad. A obývací pokoj byl kanceláří.
Tehdy jedno staré osobní modré, dnes dvacet červených auťáků.
Už tenkrát jsem zkrátka měl v hlavě tento obrázek.
Sen, vize, představa, myšlenka? Každý tomu říkáme jinak.
Firemní život jsou lidé. Mám rád, když dorazím do našeho sídla a prostě to tam žije.
Jedna parta jede do Brna, druhá do Plzně, třetí do Lipska a čtvrtá se za hodinu vrací z noční zakázky v Praze.
Lidé... Často mi energii berou, jindy zase dávají, ale tak to máme všichni. Žádné podnikání není jen růžové, ač to tak třeba tady na Linkedin může vypadat. A všichni do jednoho děláme chyby. Jenom na ty naše "vedoucí pozice" je zkrátka více vidět a méně se tady odpouští. Na kopci vždycky více fouká.
Dnes máme funkční pobočku v Brně a přemýšlím o filiálkách v dalších městech. A bude to zase o lidech, jak jinak.
Letos určitě ne, všechno má svůj čas. ⏳. Rok, dva, tři? Nevím.
Ale někde vzadu v hlavě mám pár (nyní) neexistujících obrázků …🖼 🖼 🖼
PS: Na fotce nejsou zdaleka všichni.
Jiří Janouš
